| Mechanické vlastnosti | hodnota | jednotka |
|---|---|---|
| Hustota | 1,37 | g / cm3 |
| Pevnost v tahu | 50 | N / mm2 |
| Modul elasticity | 3000 | N / mm2 |
| Prodloužení při přetržení | 28 | % |
| Koeficient roztažnosti | 0,08 | mm / m°C |
| Teplota měknutí (Vicat) | 77 | °C |
| Nasákavost | < 4 | mg / cm3 |
| Tepelná vodivost | 0,16 | W / m°C |
| Povrchový odpor | > 1013 | Ohm |
Zaznamenané křivky udávají hodnoty pro vodu a podobná média, proti kterým je PVC-U odolné (viz tabulku chemických odolností), při minimální životnosti 25 let.
Dobrá trvanlivost proti chemickému napadení zajišťuje vynikající korozní odolnost - jak zevnitř, tak také z vnějšku - proti nejrůznějším kyselinám, louhům jakož i průmyslovým chemikáliím.
PVC-U nabízí dobrou odolnost proti abrazi a erozi z různých medií, jako jsou např. kaly. Běžné potrubní ocelové systémy mohou být takovými látkami rychle zničeny.
Povrchy,které přicházejí do kontaktu s dopravovanou látkou jsou velmi hladké. Tření media o stěny vykazuje menší ztráty, než u kovových potrubí a snižuje rovněž nebezbečí usazování. Průřez trubky zůstává neměnný. Navíc proto šetří čerpací energii.
PVC-U lze použít pro teplotní rozsah od 0°C do plus 60°C.
PVC-U systémy váží pouze polovinu ve srovnání s instalací z mědi a jen 1/5 instalačních systémů z oceli. Jejich výhodou je tudíž jednoduchá manipulace. Tím jsou otevřeny ty oblasti použití, ve kterých právě kvůli výjimečným vlastnostem PVC-U, mohou být kovové systémy nahrazeny.
Lepení PVC-U systémů je nejčastější spojovací technikou. Tato technika dovoluje jednoduchou instalaci nových systémů a stejně tak jednoduchou modifikaci systému již existujícího. Požadavek na zaškolení je minimální.
| Průměr potrubí d (mm) |
Vzdálenosti kotvení potrubí v cm při následujích teplotách | ||
|---|---|---|---|
| 20°C | 40°C | 60°C | |
| 16 | 95 | 85 | trvale |
| 20 | 110 | 100 | trvale |
| 25 | 120 | 105 | 75 |
| 32 | 135 | 125 | 90 |
| 40 | 145 | 135 | 100 |
| 50 | 160 | 150 | 115 |
| 63 | 180 | 170 | 130 |
| 75 | 200 | 185 | 145 |
| 90 | 220 | 200 | 155 |
| 110 | 240 | 225 | 175 |
| 125 | 255 | 240 | 185 |
| 140 | 270 | 250 | 195 |
| 160 | 290 | 270 | 210 |
| 200 | 310 | 285 | 220 |
| 225 | 325 | 300 | 235 |
Pokud je hustota dopravované látky vyšší, než 1 g/cm3 na litr, musí být vzdálenost kotvení zkrácena.
Svěrky, které se nasazují na potrubí, musí umožňovat axiální pohyblivost potrubí pro pohyb způsobený tepelnou roztažností, ale pohyblivosti kolmo k ose potrubí je nutno zamezit. Plastové kotevní svěrky (se třmenem nebo bez) tento požadavek splňují. Stejně tak mohou být použity i svěrky kovové, tyto však musí vykazovat vůli mezi potrubím a spojkou. U kovových spojů je třeba dbát na to, aby neměly žádné ostré hrany nebo výčnělky, které by mohly potrubí poškodit.
Velké armatury, filtry nebo jiné těžké díly potrubního systému, musí být vždy upevněny nezávisle na potrubí, aby byly potrubí i systém chráněny od nedovoleného zatížení. Mohou být například použity mezipříruby s armaturními upevňovacími deskami pro uzavírací klapky nebo držáky kulových kohoutů aj.
Zvláštní podmínky mohou nastat například tehdy, kdy se potrubí bude izolovat proti ztrátě tepla nebo otápět. Pro izolaci lze použít vlnu z minerálních vláken.
V případě, že některé součásti izolace nebo pásů pro udržení teploty budou nalepeny, mohou umělou hmotu poškozovat. Proto musí být ještě před osazením vyjasněna slučitelnost výrobků jak s výrobcem potrubí / tvarovek, tak s výrobcem izolačního materiálu.
Povrchová instalace potrubního systému by měla být koncipována tak, aby byl k dispozici dostatečný prostor pro vyrovnání případných změn délky potrubí. Za pomoci správně navržených ohybů, dilatačních smyček a již výše popsaných upínacích prostředků, bude dosaženo správného axiálního rozpětí bez vychýlení. V každém případě můžeme využít přirozenou flexibilitu potrubí.
Při podmínce, že umělé hmoty mají velký lineární teplotní koeficient roztažnosti, musí být věnována změnám délky zvláštní pozornost. Axiální roztažnost můžeme kontrolovat také správným stanovením pevných bodů. Změna délky může být potom kompenzována odpovídajícími ohyby (při změně směru) nebo kompenzátory.
Prodloužení nebo smršťování je vlastnost, způsobená teplotními změnami ve stěně potrubí, závisí na teplotě okolí a na teplotě dopravovaného média. Ve většině případů je dopravovaným prostředkem kapalina a změna závisí na venkovní teplotě.
Změna délky - ΔL se vypočítá za pomoci následujícího vzorce:
| α | lineární koeficient délkové roztažnosti, pro PVC-U α = 0,08 (mm/m°C) |
| L | konkrétní délka potrubí (m) |
| ΔT | průměrná teplotní odchylka (°C) |
Hodnoty:
| maximální teplota | - t1 = 50°C |
| minimální teplota | - t2 = 10°C |
| rozdíl teplot | - ΔT = 40°C |
| délka potrubí | - L = 10 m |
| koeficient délkové roztažnosti | - α = 0,08mm/m°C |
Dosazené do vzorce: ΔL = 0,08mm/m°C x 10m x (50°C - 10°C)
Výsledek: ΔL = 32mm
Pokud existující možnosti změny směru vedení potrubí pro kompenzaci nestačí, doporučujeme do potrubí zabudovat kompenzátory.
Trubku rozřízneme v rovině kolmé k ose. Hrany potrubí musí být rovné a hladké. Vnější hrana trubky, která se bude zasouvat do tvarovky, je třeba ukosit a zaoblit tak, aby při jejím zásunu nedošlo ke shrnutí lepidla. Zešikmení cca 15° (0,2618 rad.).
Lepené plochy trubky a tvarovky důkladně očistíme a odmastíme. Po odstranění hrubých nečistot (např. čistým hadrem), si uděláme značku hloubky zásunu trubky do tvarovky, aby bylo možno kontrolovat potřebný nános lepidla a maximální zasunutí trubky. Po té použijeme čistič Tangit pro jemné dočištění a odmaštění. Naneseme čistič na sací (např. krepový) papír a suché plochy určené k lepení, důkladně očistíme - papír je třeba po každém použití vyměnit. Očištěné plochy musí být pro proces lepení suché.
Před použitím je lepidlo nutno řádně promíchat. Na lepené plochy naneseme lepidlo, způsobem jak uvádí výrobce (axiálně - tedy v podélné ose trubky nebo pomocí speciálních pomůcek atd.). Do tvarovky nanášíme tenkou vrstvu lepidla, abychom zabránili vytváření tzv. valu z lepidla, uvnitř potrubí, naopak na trubku naneseme větší vrstvu. Důležité je dodržet maximální dobu mezi nanesením lepidla a spojením dílů (tzv. dobu zpracovatelnosti). Po nanesení lepidla díly zasuneme do sebe na doraz, zasouváme bez točení a po zasunutí několik sekund spoj podržíme až lepidlo zavadne. Přebytečné lepidlo vytlačené ven ze spoje setřeme, bez zbytečného prodlení, sacím papírem.
Čas, který máme k vytvoření spoje od počátku nanesení lepidla je omezen podle okolní teploty v následujících časech:
| 20°C | = 4minuty |
| 25°C | = 3minuty |
| 30°C | = 2minuty |
| 40°C a více | = 1minuta |
Po dobu prvních 5 minut po slepení se s potrubím nesmí hýbat. Při teplotách nižších než 10°C se tato doba prodlužuje nejméně na 15 minut. Pokládání slepeného potrubí se provádí po 10 až 12 hodinách. Při teplotách pod 5°C je třeba čas pokládání také prodloužit a je nutno postupovat podle speciálních pokynů daných výrobcem lepidla - v případě potřeby si vyžádejte technický list. Plnění potrubí, jakož i zkušební tlakování tlakem 1,5xPN, provádíme 24h po posledním lepení. Potrubí, které se bude uvádět do provozu později, se doporučuje nechat stát naplněné vodou.
Lepidlo i čistič jsou hořlaviny. Páry rozpouštědla obsažené v lepidle i čističi jsou těžší než vzduch. Mohou se shromažďovat na podlaze a vytvářet výbušné směsi. Proto je třeba zajistit dostatečné větrání a odvětrávání a zabránit přítomnosti ohně (vaření, svařování, kouření) jakož i tvorbě jisker.
Pro podrobnější bezpečnostní informace si vyžádejte příslušný technický či bezpečnostní list.