Činnost člověka velmi často negativně ovlivňuje životní prostředí a problematika dešťové vody není výjimkou. S masivní výstavbou zejména v okolí velkých měst přibývá střech a zpevněných ploch a při klasickém řešení odvodu dešťových vod kanalizací vzniká řada potíží. Klesá hladina podzemních vod, je přetížená jednotná kanalizační síť, v důsledku rychlého odvodu vody hned po jejím dopadu dochází k povodním nejen lokálním, ale často i většího rozsahu.
Příčinami záplav jsou úbytek lesů, narovnání vodních toků, meliorace, odkanalizování velkých ploch,…
- „velká voda“ vzniká z mnoha malých zdrojů - střechy domů, zpevněné plochy apod.
- nejefektivnějším řešením je decentralizovaná likvidace přívalové vody přímo v místech vzniku, a to její akumulací s následným využitím nebo vsakováním
- vsakování dešťové vody v místě, kde dopadla obnovuje zásoby podzemní vody a vylepšuje její kvalitu
- alespoň částečně je tímto opatřením znovu obnoven hydrogeologický režim v místě stavby
Z výše uvedených důvodů vyvíjejí příslušné úřady a vodohospodáři stále větší tlak na šetrnější způsob likvidace dešťových vod a opírají se přitom zejména o vyhlášku 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území (viz Legislativa). Nejefektivnějším řešením je jejich decentralizovaná likvidace přímo v místech spadu, a to akumulací s následným využitím, nebo vsakováním.
Výběr konkrétního řešení je závislý na místních podmínkách. Často nemusí být nijak složité ani nákladné, stačí dobře promyslet a realizovat různé stavebně-technické detaily. Existuje řada možností, které usnadní vsakování a výrazně tak sníží množství odváděné vody:
Zpevněné plochy
- větší spáry mezi dlaždicemi mezi spáry
- využívání zatravňovacích tvárnic
- přerušené obruby v učitých odstupech a odvod vody do zelených ploch
- systém příkopů či mělkých průlehů schopných retence se současným vsakováním
Případné drobné úkapy ropných látek při provozu osobních automobilů zlikviduje zelený drn.
Střechy
- výstavba tzv. zelených střech
Likvidace přebytečné vody
Z vody z komunikací, parkovišť apod., která se nestačí vsáknout přímo na vhodně řešených zpevněných plochách, je nutné nejprve oddělit ropné látky (pomocí lapolu). Poté může být společně s vodou ze střech odváděna co nejkratší cestou k dalšímu zpracování. To je závislé zejména na zasakovacích podmínkách.
Dobré zasakovací podmínky
Půda by měla mít přijatelnou propustnost, koeficient propustnosti > kf = 1*10-5, hladina spodní vody je alespoň 1 m pod zamýšlenou úrovní dna vsakovací nádrže.
Nevyhovující zasakovací podmínky
Půda nemá přijatelnou propustnost, je jílovitá, nebo hladina spodní vody je méně než 1 m pod zamýšlenou úrovní dna vsakovací nádrže.
- voda je akumulována a využívána (ekonomický přínos)
- voda akumulována a postupně odpouštěna regulovaným odtokem přes šachtu se škrtící klapkou (pokud je povoleno správci kanalizací)
Přínosy decentralizovaného řešení
- ekologický přínos zejména při vsakování díky infiltraci a obohacení podzemních vod
- ekonomický přínos při akumulaci a využití
- protipovodňová prevence