Z výše uvedených důvodů vyvíjejí příslušné úřady a vodohospodáři stále větší tlak na šetrnější způsob likvidace dešťových vod a opírají se přitom zejména o vyhlášku 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území (viz Legislativa). Nejefektivnějším řešením je jejich decentralizovaná likvidace přímo v místech spadu, a to akumulací s následným využitím, nebo vsakováním.
Výběr konkrétního řešení je závislý na místních podmínkách. Často nemusí být nijak složité ani nákladné, stačí dobře promyslet a realizovat různé stavebně-technické detaily. Existuje řada možností, které usnadní vsakování a výrazně tak sníží množství odváděné vody:
Případné drobné úkapy ropných látek při provozu osobních automobilů zlikviduje zelený drn.
Z vody z komunikací, parkovišť apod., která se nestačí vsáknout přímo na vhodně řešených zpevněných plochách, je nutné nejprve oddělit ropné látky (pomocí lapolu). Poté může být společně s vodou ze střech odváděna co nejkratší cestou k dalšímu zpracování. To je závislé zejména na zasakovacích podmínkách.
Půda by měla mít přijatelnou propustnost, koeficient propustnosti > kf = 1*10-5, hladina spodní vody je alespoň 1 m pod zamýšlenou úrovní dna vsakovací nádrže.
Půda nemá přijatelnou propustnost, je jílovitá, nebo hladina spodní vody je méně než 1 m pod zamýšlenou úrovní dna vsakovací nádrže.